O plemeni

Africký pes z pralesa
Poslední vědecké výzkumy dokázaly to, co příznivci tohoto výjimečného plemene ví už dávno, totiž že basenji je jedno z nejstarších plemen na Zemi. Již nástěnné malby nalezené v Lybii, či egyptské reliéfy znázorňovaly psy stejného typu - menší vzrůst, vzpřímené uši, zatočený ocas a na krku uvázaný zvonec, v jejich domovině dodnes používaný při lovu…

Afričtí lovci
Během 19.století byli basenji objeveni v samém srdci černého kontinentu mnoha cestovateli. Tyto psy nalézali buď u Pygmejů, nejstaršího afrického etnika, nebo u domorodých kmenů, živících se spíš lovem než pastevectvím. Při lovu byli psi na volno a na krku měli uvázány dřevěné zvonce, aby lovec věděl, kde se jeho pes nachází. Právě jejich nezávislá povaha a schopnost samostatného rozhodování z nich činila výborné pomocníky při lovu a umožnila jim tak přežít tisíce let.

Tragické začátky
Do Evropy (Velké Británie) se první basenji dostali v roce 1880 a v roce 1895 byli poprvé vystaveni na Crufts pod názvem Kongo teriér nebo také Africký pes z pralesa. Bohužel tyto první importy zemřely krátce po příjezdu na psinku, na kterou v té době nebylo žádné očkování. V roce 1923 dovezla do Anglie lady Hellen Nutting 6 psů, všichni opět zemřeli krátce po příjezdu, tentokrát po vakcinaci proti psince.

Anglie a Amerika…
První úspěšný import se uskutečnil v roce 1936, kdy Olivie Burnsové do Anglie přivezla několik jedinců a započala s nimi první chov mimo Afriku. Další importy následovaly mezi roky 1938 a 1939. V roce 1939 byl v Anglii založen první Basenji klub na světě.
O základy evropského a amerického chovu a především o udržení plemene naživu během 2. světové války se zasloužila anglická chovatelka Veronica Tudor-Williamsová (chov. stanice Of the Congo).
Do Ameriky byli první basenji importováni v roce 1939. Byli to Bakuma of Blean a Basashi of Blean z Anglie. V roce 1940 byl první basenji importován do Kanady – Kwilu of the Congo. Tento pes se stal prvním basenji s titulem šampiona na světě. V roce 1941 dorazila z Afriky dvě gorilí mláďata a spolu s nimi několik jedinců basenji. Dva z nich, Kindu a Kasenyi, se stali důležitou součástí jak evropského, tak i amerického chovu. Asi nejdůležitější a také nejznámější fenou v chovu se stala Fula of the Congo, kterou v roce 1959 z Afriky dovezla Veronica Tudor-Williamsová. Od té doby se uskutečnilo ještě několik importů, poslední v roce 2009.

Basenji u nás
Do ČR (tehdy ČSSR) byl první basenji dovezen v roce 1974. Byl to trikolorní pes Jolly Tristram d’Alverne z Franice. Brzy byl následován černobílou fenou Voila Tomasina d’Alverne a červenobílou fenou Jolie Lady My Love d’Alverne. První vrh se narodil ze spojení Jolly a Jolie v roce 1976 v chovatelské stanici z Liščí skály A. Minaříka. Ve vrhu bylo 6 štěňat, všechna červenobílá. V chovu se uplatnil pouze jeden pes – Astor z Liščí skály. Další 4 vrhy se narodily ze spojení Jolly a Tomasina v chovatelské stanici Hanako pana M. Maryšky. Od roku 1980 do roku 1983 se narodilo 7 vrhů. S koncem roku 1983 nastal v chovu útlum. Další vrh se narodil v roce 1988 v chovatelské stanici Elhemi (M. Všetečka). Narodily se dvě fenky, z nichž pouze Amarethy přispěla do budoucího chovu. V té době byla nouze o jedince použitelné do chovu, a tak v roce 1990 Hana Hofmanová (chov. stanice Bena Makima) importovala z Holandska červenobílou fenu Cattotje van de Stille Jager. O rok později se k ní přidal červenobílý pes Dropje van de Stille Jager.
Tito dva psi přispěli k položení nové chovné základny basenji v ČR. Snad každý český basenji má v rodokmenu jméno alespoň jednoho z nich. V roce 1998 byl založen Basenji Klub Bohemia (spadající pod ČMKJ) sdružující chovatele, majitele a příznivce plemene, v současné době má přes 150 členů. Průběžně během 90. let následovaly importy z Norska (Watzikima’s Polyanna), Francie (Master Mind out of Africa), Finska (Sterhimmels Perle Perella, Sterhimmels Summa Summarum), Německa (Mokoondi’s B’Nana Yaw), Chorvatska (Newyl Brosch Zlatna Dolina) a Polska (Pistachio Nut Ananty Ypsylon). Mezi nejvýznamnější chovatelské stanice té doby patřily Bena Makima Hany Hofmanové a Ananty Jany Gözové. Po roce 1999 bylo importováno dalších 16 jedinců pro rozšíření české chovné základny a to z Belgie, Finska, Francie, Německa, Polska, Švédska a USA. Od roku 1974 do roku 2010 bylo do plemenné knihy zapsáno 604 jedinců.

Elegantní jak antilopa
Basenji je středně vysoký, spíš menší a lehce stavěný pes. Často bývá přirovnáván k antilopě, a to díky své eleganci a hbitosti. Vyskytuje se ve 4 uznaných barvách – červenobílé, černobílé, trikolorní a žíhané. Nejčastější a nejoblíbenější je zbarvení červenobílé, tak je to mu i v ČR. Nejméně je u nás trikolorních a černobílých jedinců. Zajímavostí může být, že většina štěňat z prvních vrhů v ČR byla černobílá. Žíhaná barva si u nás nalézá stále více příznivců. Možná je to tím, že se nejvíc podobá zbarvení červenobílému.
Na první pohled basenji mnohdy zaujme vráskami na čele a vysoko posazeným stočeným ocáskem. Majitele tohoto plemene jistě potěší,že postrádá typický psí pach a neumí štěkat, což je způsobeno plošším a užším hrtanem. Určitě to ale neznamená, že je němý. Basenji umí vrčet, kňučet a výt stejně dobře jako ostatní plemena. Nejtypičtějším zvukem, který ale nemusí vydávat každý basenji je takzvané jódlování. Těžko se tento hrdelní zvuk popisuje, zní to jako jakési „troubení“ či „houkání“.

Čistotný jak kočka
Basenji je znám svou čistotností. Když přijdete domů z deště, basenji si vydrží svůj kožich čistit desítky minut a poté ještě zkontroluje zbytek smečky. Stejně jako kočka si čistí obličej předníma packama. To, že nelíná, není tak úplně pravda, to Vám potvrdí majitelé s více basenjíky v rodině. Určitě ale nelíná v takovém množství (nemá podsadu) a tak často jako jiná plemena. Další zvláštností, která je odlišuje od ostatních plemen, je fakt, že feny hárají pouze jednou ročně. Většinou na podzim a štěňata se rodí v prosinci, kdy v Africe nadchází příznivé období. To, že basenji pochází z Afriky znamená, že miluje teplo a naopak nesnáší zimu, či jinak nepříznivé počasí. Když prší, je mnohdy nadlidský úkol dostat ho ven. A i tak udělá jen to nejdůležitější, o procházce většinou nemůže být řeč. V mrazech je také důležité, aby měl basenji obleček, jelikož velice snadno nastydne. Prochladnutí je nebezpečné hlavně u štěňat, která do nových domovů odcházejí právě v zimních měsících. Naopak v létě se z basenjiho stává skvělý partner na výlety či jiné aktivity, v horkých letních dnech vydrží víc než jiná plemena. V létě si sluníčko přímo užívá a je schopný se několik hodin vyhřívat, do stínu zaleze opravdu málokdy.

Loví „očima“
Když se řekne basenji, mnoho lidí Vám odpoví „To je ten necvičitelný pes“ nebo „To je ten pes, co se nesmí pouštět na volno.“ Obojí je nesmysl. Samozřejmě basenji Vám nikdy nebude chodit na volno u nohy, nebude skládat zkoušky z výkonu (i když existují výjimky!) a nikdy Vás nebude poslouchat na slovo. Basenji má prostě svojí hlavu a rád přemýšlí, zda když pánovi vyhoví, co z toho bude mít. Ale s trochou trpělivosti se základní výcvik zvládnout dá. Hodně ale záleží na povaze jedince, jeden bude mít chuť spolupracovat a druhý si pohrdlivě odfrkne.
Když chcete svému basenjimu dopřát pohyb na volno, mělo by to být někde, kde to dobře znáte a kde není moc rušivých vlivů (auta, cyklisti, turisti apod.), k tomu jsou ideální lesy a louky. Další podmínkou je, že pes by měl mít zvládnuté alespoň přivolání (i když nebude nikdy 100%), s nácvikem je nejlepší začít už od štěněte. Basenji také jistě ocení, když budete mít připravenou plnou kapsu jeho oblíbených pamlsků. Snad každý majitel basenjiho Vám dosvědčí, že není hezčí pohled, než na basenjiho jak si spokojeně běhá na volno. Ale pamatujte, že basenji stejně jako chrti „loví očima“, tudíž vše, co se hýbe, je pro něj většinou zajímavější než majitel velící „ke mně“!
Jak je basenji venku aktivní, tak doma o něm skoro nevíte. Rád si lehne na nejpohodlnější či nejteplejší místo v domě, nebo se Vám stočí do klubíčka na klín a spí.
Mimo svou africkou domovinu basenji zaujímá roli společenského plemene. Čím dál víc se můžete s basenjíky setkat ve výstavním kruhu a stále více příznivců si získávají dostihy a coursing. Jelikož jsou si basenji v mnohém podobní s chrty, jsou pro ně tyto sporty jako stvořené. V Americe je mezi majiteli basenjíků oblíbeným sportem agility. Basenji je velice hbitý, rychlý a obratný, tudíž agility pro něj může být příjemným zpestřením.
Basenji velmi dobře vychází s dětmi. Bude se s nimi rád honit, přetahovat se o hračky, usínat s nimi v postýlce. A když nebude mít na dítě náladu, najde si v domě místo, kde bude mít klid. Pokud jsou v domácnosti jiná zvířata, basenji s nimi bude vycházet velmi dobře a pokud ne, naučí se je tolerovat. Toto chování má basenji zafixované ještě z Afriky, kde ve vesnicích neustále běhaly děti a různá zvířata. Miluje přítomnost své lidské smečky a proto je naprosto nevhodné jeho držení mimo dům, např. v kotci. Basenji také miluje velkou smečku. Většina majitelů zjišťuje, že jeden je málo, a tak se většinou setkáte se smečkou basenji, která čítá 3 a více jedinců.

A co zdraví?
Basenji je jako přírodní plemeno z velké části nezatíženo dědičnými nemocemi.
U basenjiho se můžete setkat s Fanconiho syndromem. Toto onemocnění bylo také popsáno u plemen norský losí pes a šeltie. U basenjiho bylo prokázáno jako dědičné. Fanconiho syndrom je onemocnění ledvin, kde jsou postiženy tubulární transportní systémy (vývodné kanálky). Psi postižení touto nemocí nevstřebávají ve svých ledvinách některé látky. Tyto látky jsou odvedeny z těla močí a tím je organismus o tyto látky ochuzen. To postupně vede k dalším poruchám zdravotního stavu. Onemocnění se postupem času zintenzivňuje, ledviny jsou stále více namáhány a to obvykle vyúsťuje v chronické selhání ledvin, které je pro pacienta smrtelné! V Americe byl Dr. Gary S. Johnsonem vyvinut tzv. Linked Marker Test pro Fanconiho test. Testování bylo zahájeno 17.7.2007. V Českém Basenji Klubu Bohemia musejí být chovní jedinci od 1.1.2009 testovaní na FS s výsledkem pravděpodobně čistý nebo pravděpodobně přenašeč. To znemožní výskyt postižených jedinců v chovu. Mimo FS je v Českém Basenji Klubu Bohemia povinné testovaní očního pozadí chovných jedinců, přičemž min. jeden jedinec z chovného páru musí mít oči čisté. Někteří chovatelé dále testují své psy na DKK a DLK a funkci štítné žlázy.
Před vyvinutím testu na FS a tudíž možností postiženého jedince léčit, se basenji zpravidla dožívali 12-13 let. Dnes se basenji dožívají mnohdy patnácti let a více. Jsou případy šestnáctiletých vitálních jedinců, či dokonce osmnáctiletého!

Basenji bude především šťastný s člověkěm, který ho pochopí a nebude ho chtít přetvořit k obrazu svému. Bude ho brát takového, jaký je. Basenji je spíš životní partner než pes.Bude šťastný jak ve velkém domě se zahradou, tak v městském bytě. Za předpokladu, že mu poskytnete dostatek pohybu (nejen na zahradě).


Článek vyšel v časopisu Pes - přítel člověka 2/11
Autor: Irena Friebertová